Svatba Petry a Mariána

Vždy, když se při nějaké příležitosti setká český a slovenský národ, je to důvod k radosti. Vždyť jsme kdysi společně sdíleli jeden jediný stát. Měl jsem to štěstí tyto časy zažít, ikdyž jen jako velmi mladý, ale přece. Takové to decentní dojetí a nostalgie se vždy dostaví. Samozřejmě, že pokaždé v jiné míře, ale zato s přesností atomových hodin. Při hokejovém zápasu „proti“ Slovensku nedokážu jen tak bezhlavě fandit českému týmu a na další podobné schizofrenní situace bych si jistě ještě vzpomněl.

Československá svatba

To, že láska nezná hranic mezi národy, ví už i děti předškolního věku a tak byla svatba Petry a Mariána takovým mikroskopickým znovusjednocení České republiky a Slovenska. Projevy štěstí a radosti se míchaly s dojetím. Celou svatbu provázely pozitivní emoce a optimistická atmosféra. Díky tomu vznikaly svatební fotografie téměř samy.

Bylo veselo

Petra i Marián si focení vyloženě užívali. Během celého náročného dne je energie neopustila ani na chvíli. Stejným nadbytkem sil oplývali i všichni přítomní svatebčané, kteří díky svému dobře namíchanému československému temperamentu končili v hledáčku mého objektivu podstatně častěji než jindy:-) Přesně tak to má být. Svatba je veselá slavnostní událost ne smuteční obřad.

Co mi tato svatba dala?

Každá svatba mě vždy určitým způsobem dobije. A to i v případech, kdy je focení náročnější. Na této konkrétní svatbě měl svatební fotograf jednoduchou práci, šlo to jako po másle. Nenastal žádný zádrhel, časově vše klapalo podle plánu, zkrátka ideální stav a dobré světlo. Co víc si může svatební fotograf přát? Když jsem pak v následujících dnech zpracovával pořízené fotky, vzpomínal jsem na úžasnou atmosféru svatby. Možná že bych jí dokonce mohl zařadit do TOP TEN nejlepších svateb, na kterých jsem kdy byl. Při pohledu na hotové svatební fotografie jsem se opět utvrdil v tom, že pomyslná značka „Made in Czechoslovakia“ ani za ty roky neztratila svůj lesk a význam.