Svatba z pohledu historie
Svatba neboli slavnostní a oficiální uznání vztahu dvou lidí má kořeny desítky tisíc let zpět a není vázána jen na křesťanství. Vědci zjistili, že že historie svateb sahá do dob, kdy ještě lidé druhu Homo sapiens neopustili svou africkou evoluční kolébku. Svatby jsou tedy rozhodně starší než čtyřicet tisíc roků. Není jasné, jestli svatby provázené složitými obřady byly všeobecným jevem, protože některé africké lovecko-sběračské kmeny redukovaly obřady na minimum. Vše nasvědčuje tomu, že původní manželství byla párová a tendence k tvorbě harémů byly jen velmi slabé. Z analýz také vyplývá, že už první pravěké sňatky lidí Homo sapiens zahrnovaly vzájemnou výměnu předmětů nebo služeb mezi rodinami snoubenců. Dříve tedy bylo základním posláním svatby spojit a rozmnožit majetek a určit přirozené dědice tohoto majetku. Dnes se již na svatbu díváme trošku jinak a nebereme ji jako povinnost ale dobrovolnou oslavu vztahu dvou lidí. V rámci svatby se během let ujaly některé svatební zvyky a tradice, které bych rád nyní zmínil.
Rámus cestou k oltáři
V dnešní době se jedná spíše o troubení klaksonů aut mířících na obřad. Dříve se „svatební rámus“ vytvářel pomocí plechovek tažených za autem. Tato tradice měla odjakživa za úkol odpudit zlé duchy, kteří by chtěl narušit svatební obřad.
Šťastné věci pro nevěstu
Jedná se o tradici, která se dodržuje především v angloamerickém světě, i když dnes ji začínají praktikovat i nevěsty u nás. Podle této tradice by měla mít nevěsta na sobě v den svatebního obřadu:
Něco starého – poslouží jakýkoli rodinný šperk po mamince či babičce. Tato tradice symbolizuje, že nevěsta za sebou nechává svůj starý život a je připravena na nový se svým manželem. Něco nového – poměrně jednoduché řešení, stačí zajít do obchodu a koupit cokoli nového. Nová věc symbolizuje začátek nových časů a nové cesty společným životem. Něco modrého – nejčastějším řešením je modrý podvazek, ale může být i jiná modrá věc. Barva zde symbolizuje nevinnost, čistotu a věrnost s odkazem na pannu Marii. Něco půjčeného od veselého člověka – věc od takového člověka má přinést do manželství štěstí a radost. Mince do střevíčku – tato symbolika je zcela evidentní, mince přináší manželům blahobyt. Překvapení pro nevěstu: rozlučka se svobodouVýměna prstýnků
Tradiční akt, kdy si novomanželé vyměňují prstýnky, znamená neodvolatelnou a trvalou volbu daného partnera. Tato tradice patří mezi ty úplně nejstarší svatební záležitosti.
Střepy a rozbíjení talíře
Tato dávná tradice má hned trojí efekt. Tradiční rozbíjení talíře zpravidla proběhne při příchodu na svatební hostinu, kde personál upustí talíř na zem. Novomanželé dostanou smetáček a lopatku a střepy společně uklidí. Jak známo, střepy přinášejí štěstí a společným zametáním si manželé dokazují odhodlání vždy spolupracovat. Hlukem při rozbití talíře a i následným zametáním se pak opět odhání zlí duchové.
Rýže
Rýže se zpravidla hází v okamžiku, kdy čerství novomanželé vycházejí z radnice nebo kostela. Připravení svatebčané na ně začnou házet rýži, která má znamenat bohatství, plodnost a dobrou úrodu na poli hospodáře. V dnešní době je s realizací tohoto zvyku trošku problém, protože je házení rýže na mnoha zámcích a hradech zakázáno. To z prostého důvodu nebezpečí možného uklouznutí na tvrdých zrnkách rýže. Házení rýže se tak občas nahrazuje foukáním bublin z bublifuku. Pro mě jako svatebního fotografa je tato náhrada přínosná, protože bubliny dokáží svatebním fotografií dodat zajímavý a originální prvek.
Slavnostní krájení dortu
Tradiční rozkrojení svatebního dortu je jednou z nejstarších svatebních tradic. Novomanželé by měli dort rozkrojit společně a pak jednotlivé porce rozdat, což symbolizuje, že si budou ve společném životě pomáhat. Podle zvyku bude ten, který nůž drží, v manželství velet. Jiná interpretace této tradice zase říká, že nevěsta má rozkrojit dort a ženich se při tom rukou také dotýká nože a tím manželce dokazuje, že pro ni bude vždy oporou. První ukrojený kousek svatebního dortu podá ženich nevěstě, druhý ona jemu, další nevěsta matce ženicha, potom svojí matce, otci ženicha a svému otci. Nakonec svědkům a všem svatebčanům. Žádný ze svatebčanů by neměl ochutnání svatebního dortu odmítnout, jinak to jemu, ale i novomanželům přinese smůlu.
Pro nás, fotografy je důležité být obeznámen s tradičními zvyky a obyčejemi dané kultury, aby mohli zachytit tyto momenty autenticky a s respektem k tradicím. Komunikace s novomanžely o jejich očekáváních a preferencích ohledně fotografování tradičních prvků může také přispět k vytvoření nezapomenutelných svatebních fotografií.